Vědecko-výzkumné centrum BIOCEV zahájilo provoz. Pracovat v něm bude až 600 vědců a studentů

Unikátní vakcína pro léčbu infekčních onemocnění, historicky první zdokumentování vývoje zubu, které může pomoci v boji proti rakovině, nebo revoluční objev organismu bez mitochondrií neboli „buněčných elektráren“. I takové jsou aktuální výsledky vědeckých týmů z centra BIOCEV. Za přítomnosti mnoha významných tuzemských i zahraničních hostů ze světa vědy a politické reprezentace byl dnes oficiálně zahájen jeho plný provoz.

Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) vzniklo za významné finanční podpory Evropské unie. Žádost o dotaci obsahovala 1 600 stran a realizace vyšla na 2,3 miliardy korun. Do roku 2020 by zde mělo pracovat až 400 vědeckých pracovníků a 200 magisterských a doktorandských studentů. Již nyní se 56 výzkumných skupin, působících v 5 synergických programech, zaměřuje na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům. Mezi koncové výsledky výzkumné práce v centru BIOCEV patří například léky cílené do přesného místa poškozeného metabolismu nebo proteinové a tkáňové inženýrství.

Po dnešním slavnostním aktu, jehož se zúčastnily významné české i zahraniční osobnosti, jakými jsou místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství Kateřina Valachová, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší, následovaly prohlídky vybraných pracovišť centra BIOCEV. V odpoledních hodinách byla také zahájena dvoudenní mezinárodní konference za účasti významných představitelů české a zahraniční vědy a výzkumu.

Více informací naleznete ZDE