„Ušli jsme velký kus cesty“

Letos v listopadu zakončila svoji činnost na Oddělení specializačního a celoživotního vzdělávání dr. Jana Krejčíková, která také stála u zrodu tohoto oddělení. Na následujících řádkách vzpomíná na jeho začátky a některé důležité momenty v jeho činnosti. 

Oddělení specializačního a celoživotního vzdělávání 1. LF UK bylo vytvořeno v roce 2011 v souvislosti s převodem části činnosti Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) na lékařské fakulty. Šlo o činnosti prováděné pro Ministerstvo zdravotnictví ČR – zařazování do oborů a evidence lékařů na lékařských fakultách, vydávání certifikátů po ukončení základního kmene, uznávání praxe absolvované v jiném oboru, koordinace a organizace povinných kurzů a koordinace a organizace atestačních zkoušek na principu rotace, později též zkoušek po ukončení základního kmene.

Po podpisu smlouvy o převodu činností nastala turbulentní aktivita při vytváření organizačních struktur na jednotlivých fakultách a jejich koordinaci – z iniciativy tehdejšího děkana 1. LF UK prof. Tomáše Zimy, tehdejšího proděkana prof. Aleše Linharta a později i prof. Jana Škrhy. Urychleně byly vypracovány statuty a jednací řády pro nově vznikající organizační struktury – osmičlennou koordinační oborovou radu (KOR), složenou zpravidla z proděkanů fakult, a specializační oborové rady (SOR), složené z odborníků všech základních oborů (kromě všeobecného praktického lékařství) jmenovaných děkany příslušné fakulty. Na 1. LF UK bylo v roce 2011 jmenováno 36 garantů pro lékařské obory a tři garanti pro zubolékařské obory, zpravidla z řad přednostů klinik či ústavů.

Je nutné zmínit nespornou výhodu 1. LF UK, kdy více než polovina jmenovaných garantů byla v té době vedoucími kateder a subkateder IPVZ, takže v problematice specializačního vzdělávání byli plně orientováni. I já musím potvrdit výhodu předchozí spolupráce s těmito garanty za mého dlouholetého působení v IPVZ, i když si absolutně nemohu stěžovat na ty ostatní. Spolupráce a vstřícnost byla vynikající, všichni jsme pracovali s nadšením. Někdy to bylo dobrodružné a vyčerpávající, ale záhy se práce projevila na výsledcích a pozici naší fakulty. Důležitým článkem tohoto sytému bylo vytvoření administrativních center pro specializační vzdělávání na každé lékařské fakultě. Díky prozíravostí prof. Zimy byly na 1. LF UK s předstihem přijaty tři plně kvalifikované pracovnice z IPVZ, které okamžitě mohly zahájit činnost rozšířením původního oddělení pro doškolování lékařů. Ne na všech fakultách tomu bylo stejně, a tak jsme novým kolegyním z ostatních fakult poskytovaly konzultace a pomáhali.

Díky tomuto zázemí a svým iniciativám se 1. LF UK stala první koordinující fakultou, která pomáhala při vytváření nového, decentralizovaného systému specializačního vzdělávání na některých dalších lékařských fakultách, podílela se s KOR na přípravě právních předpisů a poskytovala odborná školení nově jmenovaným garantům i administrativním pracovnicím. Koordinující pozice znamenala i stanovovat termíny atestací na základě vytvořené rotace a příslušných povinných předatestačních kurzů, předkládat návrhy na členy atestačních a akreditačních komisí či zajišťovat tisk vzdělávacích programů, logbooků a dalších materiálů.

Fakulta též zajišťovala důležitou komunikaci s ministerstvem, zejména pak významná pravidelná pracovní jednání se zástupci odboru vzdělávání a vědy. Tato jednání měla spíše formu školení v problematice specializačního vzdělání a sjednocování přístupů ke vzniklým problémům. Nedostatkem v předávání agendy byla absence softwaru na ministerstvu pro jednotnou evidenci lékařů na všech fakultách. Bohužel, tato jednání a další, neformální užitečná komunikace probíhala pouze v prvních letech, poté se značně zúžila na pouhou účast ministerského zástupce na společných zasedáních KOR a referentů. Rotace v koordinování fakult i pořádání kurzů a zkoušek se i přes některé drobné problémy osvědčily a „zpestřily“ život pořádajícímu týmu.

Zařazování lékařů do oboru a jejich evidence

Tuto agendu jsme při absenci centrálního systému zpočátku museli zvládat formou „tužka-papír“, přesto již v prvním roce jsme evidovali cca 700 lékařů a jejich počty, i přes přirozenou obměnu, se každoročně zvyšovaly k dnešním cca 2600 evidovaným lékařům. Současná častá „turistika“ v evidenci mezi fakultami se naštěstí u nás objevuje až v posledních měsících a souvisí údajně s nespokojeností na pracovišti, ztrátou zájmu o obor a dle názorů některých lékařů se zvýšenými požadavky u zkoušek. Struktura evidovaných lékařů by si jistě zasloužila větší analýzu a snad by naznačila trendy při volbě oboru. Čísla ukazují, že absolventi nejčastěji volí anesteziologii a intenzívní medicínu, gynekologii a porodnictví, chirurgii, kardiologii, oftalmologii, ortopedii, psychiatrii, radiologii a zobrazovací metody, rehabilitační a fyzikální medicínu a vnitřní lékařství.

Jistě pozitivní je skutečnost, že se nyní lékaři zařazují většinou pouze do jediného oboru (i když dovoleny jsou dva) a v případě nespokojenosti zařazení ruší a vybírají si obor nový, takže „nepřežívají“ řadu let ve třech až pěti oborech, aniž by složili jedinou atestaci.

Organizace povinných kurzů

Jde o důležitou aktivitu našeho oddělení již od počátku, kdy jsme mohli počítat s odbornými týmy našich klinik a ústavů. Předpokladem pro uskutečnění kurzů je získání akreditace Ministerstva zdravotnictví ČR pro daný kurz, což se nám vždy podařilo. V roce 2012 již bylo realizováno 35 kurzů, zejména těch povinných před atestací. Termíny většiny kurzu rotují v souladu s termíny zkoušek, aby je lékaři stihli absolvovat. Problémem realizace kurzů jsou každoročně kurzy v „malých“ oborech pro jednoho až tři účastníky, které jsou silně finančně ztrátové. Organizace kurzů není předmětem dotace ministerstva, takže se někdy musíme chovat ekonomicky. V posledním období jsme museli akutně řešit pořádání kurzů online, což bylo v době epidemie covidu-19 správné, výhodou byla i větší účast, ale tato forma není zcela vhodná pro všechny kurzy. Každoročně nabízíme cca 50 až 60 kurzů, což je zpravidla jedna třetina všech povinných kurzů, a počet účastníků se pohybuje mezi 450 až 600 účastníky.

Atestační zkoušky

V závěru specializační přípravy jsou pořádány atestační zkoušky rotačně, což již neumožňuje častější termíny na některých fakultách, jako tomu bylo v roce 2012, kdy 1. LF UK dosáhla rekordu díky ochotě převzít atestace těch, kteří neměli dostatečné zkušenosti. Počet atestací a jejich účastníků je daný náhodným souběhem atestací různé „velikosti“. Mezi obory s největší „úmrtností“ se nejčastěji objevují anesteziologie a intenzivní medicína, pediatrie, kardiologie, neurologie a vnitřní lékařství, a tak se někdy kalkuluje se složením zkušebních komisí na fakultách. Uchazeči o atestaci mají celkem zmapovány obory a fakulty známé zvýšenou „úmrtností“ či naopak schovívavostí.

Podobné je to i s kmenovými zkouškami, které nejsou v systému rotace, a tak v případě „vyšších“ požadavků komisí se lékaři prostě přeregistrují na pro ně výhodnější fakultu, což je nám líto. Na závěr své činnosti na Oddělení specializačního a celoživotního vzdělávání mi dovolte vyjádřit poděkování za skvělou spolupráci všem, s nimiž jsem se pracovně potkávala – vedení fakulty, týmu KOR, přednostům, garantům, včetně jejich týmům, i svým, nyní již bývalým spolupracovnicím. Do dalších let vám všem přeji pevné zdraví, mnoho osobních a pracovních úspěchů a spokojenosti a udržení pozice jedničky i ve specializačním vzdělávání.