MUDr. Martin Vejražka: "WikiSkripta studenty učí medicínu i kritické myšlení"
Deset let, deset tisíc článků. Ve špičce návštěvnost až 55 000 lidí za den. Nejen mediků a studentů zdravotnických či přírodovědných oborů, ale i mladých lékařů, sem tam středoškoláků. A také laiků, mezi nimiž je dlouhodobě nejvyhledávanějším termínem krevní obraz, aktuálně jsou to ovšem spalničky. WikiSkripta zkrátka dobývají svět vysokoškoláků i široké veřejnosti. O tom, jak se z původně učitelského projektu stal etablovaný a stále kvalitnější zdroj informací, s MUDr. Martinem Vejražkou, jedním z jeho zakladatelů.
Co vám WikiSkripta dávají?
Prvotní myšlenkou projektu bylo usnadnit učitelům lékařských fakult tvorbu a aktualizaci výukových materiálů, které se skládají z určitých „cihliček“, s nimiž lze různě pracovat, případně mezi ně zařadit novou. Autoři tohoto konceptu pocházejí z naší fakulty – pan profesor Štípek přišel s využitím „reusable learning objects“, tedy oněch cihliček, a Čestmír Štuka navrhnul, že takový web musí být wiki. Nicméně protože jsou naši pedagogové opravdu mimořádně vytížení a neměli na plnění internetových skript moc času, navrhnul jsem v roce 2009, že by bylo dobré do projektu zapojit studenty. Původně mělo jít o „levnou pracovní sílu“, ale ukázalo se, že právě medici se stali hybným motorem WikiSkript – a z učitelského projektu se stal projekt akademický, kde spolupracují všichni dohromady.
A co mi to dnes dává? Především se potkávám s opravdu vynikajícími, prima studenty. Lidmi, kteří jsou altruističtí a mají vůli pomáhat. Lidmi, kteří mají zájem o medicínu a studium. Je to velmi povzbuzující.
Spolupracují s vámi i ostatní fakulty?
Naše fakulta je jednoznačně tahounem, v současnosti s námi ale spolupracuje i několik šikovných stálic z 3. LF UK, Hradce Králové nebo Plzně. A pak máme spoustu přispěvatelů ze všech lékařských fakult, kteří tu a tam něco napíšou a jsou více či méně anonymní.
MUDr. Martin Vejražka, Ph.D., z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, stojí za WikiSkripty od jejich počátku v roce 2009.
Mohl byste nezasvěceným přiblížit, jak WikiSkripta fungují?
Jedná se o internetová skripta pro pregraduální výuku medicíny, která jsou založena na velmi otevřeném publikačním prostředí. Princip vychází z Wikipedie, tudíž ze skutečnosti, že kdokoli, kdo si myslí, že má znalost důležitou pro mediky, může do WikiSkript přispět a nemusí žádat o žádná oprávnění.
Otevřenost jako základní vlastnost pochopitelně budí rozpaky, protože vzniká obava, zda jsou texty důvěryhodné. Když se ale objeví chyba, může ji opravit kdokoli, kdo ji rozpozná. Takže chyby ve WikiSkriptech de facto moc dlouho nezůstávají. Tím, že na tento portál přichází velké množství lidí, články ve stadiu zrodu se postupně upravují, zdokonalují a výsledek je pak často hodně kvalitní.
Naznačil jste, že využití principu wiki ve VŠ výuce může budit rozpaky. Je to stále kontroverzní?
Jak pro koho. Nedávno jsem se studentů ptal, čím je dána věrohodnost klasické učebnice. Čekal jsem, že zazní třeba záštita autoritou nebo recenzní řízení. Překvapilo mě, že dnešní mladí lidé si učebnici vybírají hlavně podle doporučení kamarádů z vyšších ročníků. Takže už mnohem víc vnímají hodnocení čtenářem, uživatelem než hodnocení před publikováním.
V čem jsou hlavní benefity WikiSkript?
Myslím si, že zásadní výhodou je kultivace kritického myšlení vysokoškoláka, které je ohromně důležité. Když student pracuje s textem, musí na základě svých dosavadních znalostí a zkušeností sám posoudit, zda je věrohodný, nebo nikoli. Otevřená prostředí, jakými jsou i WikiSkripta, k tomu vysloveně nutí. Odpovědnost je tedy na čtenáři. Z hlediska přispěvatelů a učitelů jsou velkým plusem publikační rychlost, jednoduchost a výrazně pohodlnější spolupráce více autorů na jednom textu.
Výrazný benefit pak spatřuji i v tom, že wikiredaktory vzděláváme a informujeme o pravidlech publikování, zacházení s autorskými právy, zpracování různých typů textů… A také jak mají komunikovat mezi sebou. Protože jsme projekt založený na altruismu, nemůžeme nováčky, kteří zákonitě dělají chyby, odradit tím, že jim budeme spílat a svazovat je tvrdými pravidly. Musíme je naopak vést, pomáhat jim a umetat jim cestičku, aby se naučili vše dělat správně. Zkrátka jim musíme nadávat tak, aby to znělo jako pochvala :) I kdyby k ničemu jinému WikiSkripta nepřispěla, za tu kultivaci komunikace určitě stojí, protože stejně budou studenti přistupovat ke svým kolegům, šéfům, pacientům nebo partnerům a pomůže jim to řešit různé konflikty.
Máte typický wikislang?
Určitě ano, většinou používáme eufemismy :) Například máme ve WikiSkriptech nástroj, kterým lze upozornit na nesrovnalost ve článku, říkáme mu plivátko. Když si někdo potřebuje vyzkoušet něco nanečisto, hraje si na pískovišti – zvláštní stránce WikiSkript určené pro experimenty. Zombík je člověk, který udělal spoustu práce, ale už přestal přispívat – jeho stopa ale ve WikiSkriptech navždy zůstává, takže ač „zemřel“, stále tu „straší“. Občas řešíme copyvio – porušení autorských práv, z anglického copyright violation. Když se redaktor přihlásí, jde ze všeho nejdřív patrolovat, tedy zkontrolovat, zda někdo do WikiSkript nevložil spam nebo neprovedl nějaký vandalismus. A wikifikovat znamená upravit text napsaný ve Wordu pro naše potřeby.
WikiSkripta přitahují prima lidi, kteří jsou altruističtí, mají zájem o medicínu a vůli pomáhat. Je to velmi povzbuzující.
Jaká jsou naopak rizika WikiSkript?
Jedním z hlavních je bezpochyby nevyváženost textů. Otevřenost zároveň nahrává extrémním názorům, zejména v eticky citlivých oblastech, jako jsou porodnictví, potraty, psychiatrická či sexuologická témata, očkování nebo alternativní přístupy. Takové příspěvky musíme sledovat a dbát na to, aby existovala doložitelnost daných informací. Občas do WikiSkript píšou lidé s komerčními zájmy, čemuž se bráníme, protože by to shodilo věrohodnost celého webu. Mnohem víc, než když je špatně napsaný článek. Čtenářům dáváme prostřednictvím výstrahy najevo, že o takovém textu jsou zásadní pochybnosti
Dá se říci, jaké procento informací je expertně ověřeno?
WikiSkripta mají nástroj, kterým může vysokoškolský učitel označit článek za zkontrolovaný. Takových textů je asi 10 %. Nicméně z historie jednotlivých příspěvků je zřejmé, že na vzniku prakticky poloviny z nich se podílel pedagog.
Odkud autoři článků čerpají?
Hodně pracujeme s tím, že informace mají být ověřitelné, založené na důkazech. Studenti pochopitelně nejčastěji čerpají z učebnic, přičemž zásadou je, že text by neměl vzniknout z jednoho zdroje, jinak je zbytečný. Pro někoho bude možná překvapením, že články ve WikiSkriptech mají mnohdy spoustu primárních i sekundárních zdrojů včetně velmi kvalitních přehledových článků či guidelines. Na druhé straně někdo občas napíše příspěvek bez uvedení zdrojů, které se pak dohledávají.
Jak se vlastně daří rekrutovat redaktory?
Aktivních bývá okolo 80 lidí a je dobře, že stále přicházejí noví, i jednorázoví přispěvatelé. Důležité je, že se zapojují nejen při psaní, ale i při tvorbě obrázků nebo technické podpoře. Činnosti ve WikiSkriptech jsou hodně pestré a kdo chce, uplatnění najde. Obecně pro wikiprojekty platí, a odpovídají tomu i naše zkušenosti, že z komunity čtenářů tvoří asi 1 % aktivní přispěvatelé. Moc rádi jsme také za absolventy, kteří zůstávají WikiSkriptům věrni, i když už na ně nemají tolik času – o to kvalitnější však jejich práce je.
Mají WikiSkripta své pevné místo mezi dalšími informačními materiály?
Z rok a půl starého dotazníkového šetření vyplývá, že studenti medicíny je používají jako zdroj asi třetiny informací, se kterými během studia pracují. To je poměrně hodně. Srovnání s jinými výukovými platformami pak ukazuje, že maximální návštěvnost okolo 55 000 lidí za den, třeba ve zkouškovém období, je o tři řády vyšší, než mají ostatní české medicínské weby. Zajímavé je, že když do vyhledávače Google zadáte medicínské téma, objeví se WikiSkripta na prvním nebo druhém místě. Dále víme, že 97 % studentů, kteří nastupují na lékařské fakulty, internetová skripta znají. Navíc máme zpětnou vazbu i od začínajících lékařů, kteří je využívají až překvapivě často…
… takže nejsou usnadněním jen pro studenty a učitele, ale i pro sekundáře?
Málokdo ze začínajících lékařů hledá informace z vlastního oboru, na to mají lepší, podrobnější zdroje. Ale když se potřebuje rychle zorientovat v něčem, co mu píšou kolegové z jiných oborů, podívá se do WikiSkript. Tam dostane informaci, která není možná úplně stoprocentně přesná, ale je pořád velmi slušně přesná, což mu v tu chvíli stačí.
Víte, jak si WikiSkripta stojí v zahraničním srovnání?
Nevíme o žádném tak dlouhodobém a komplexním projektu, který by byl srovnatelný. Pokud bychom vzali všechny wikiplatformy zaměřené na medicínu, budou WikiSkripta čtvrtým největším projektem ve světě, a to přesto, že jsou v češtině, takže mají omezenou cílovou skupinu. Zajímavé také je, že nám pravidelně píšou podněty i lidé, kteří neumějí česky, nicméně WikiSkripta používají s automatickým překladačem. Zkoušeli jsme udělat i anglickou verzi internetových skript, WikiLectures, ale neosvědčila se. Nabídka anglické studijní literatury je totiž mnohem širší.
Je budoucnost internetových skript optimistická?
Věřím, že ano :) Kdysi jsme si pomocí různých modelů nasimulovali, že WikiSkripta přestanou růst, až budou mít okolo 6000 článků. Dnes jich mají už 10 000, což svědčí o tom, že lidé pořád přicházejí s úplně novými nápady. Takže budoucnost je nepochybně právě ve studentech, uživatelích, a v tom, co potřebují. Samozřejmě máme trochu obavy z toho, že technologie postupně zastarává – softwarové prostředí není naše, základ je od Wikimedia Foundation, která se o něj naštěstí dobře stará a udržuje krok s dobou.
Nedávno však byla česká Wikipedie vypnutá na protest proti chystané evropské směrnici o autorském právu, která mj. přinese nové povinnosti pro weby. Jsou připravované změny reálnou hrozbou?
Je to mince, která má dvě strany. Fakt, že Google nebude moci vyhledávat ve spoustě zdrojů, by nám zdánlivě mohl pomoci, protože ve wikiprojektech vyhledávat může. Nicméně celý tento postup stojí proti naší filozofii svobodného přístupu k informacím a otevřenosti informačních zdrojů. Autorské právo jde bohužel na ruku komerčním subjektům a nedbá potřeb vědy, vzdělávání, šíření vzdělanosti a vůbec lidského pokroku…, a to je velmi nešťastné. Naprosto nechápu, proč autorské právo již dávno nešlo cestou určitého registračního principu a větší otevřenosti – pokud někdo chce mít na vyprodukované dílo copyright, pak to sdělí, pokud ne, nechá dílo automaticky volně přístupné.
Mimochodem copyright úplně původně vznikl zákonem královny Anny v Anglii a jeho cílem bylo usnadnit přístup ke vzdělání v době, kdy byla cenzura úplně všeho. Zaručoval právo něco šířit, takže měl zcela opačný účel než dnes.
jat
Foto: Veronika Vachule Nehasilová