Fragmentace Akademického senátu 1. LF UK fakultě neprospěje
Akademické senáty (AS) byly jako nedílná součást autonomních vysokých škol
znovu obnoveny po roce 1989, kdy o směřování fakult přestal rozhodovat stát či
jeho politické složky. Nyní je to senát, který hlasuje o významných činnostech
fakulty. Ale rozhodnutí o tom, kdo bude senátorem, náleží všem členům
akademické obce, a to bez ohledu na předem stanovenou příslušnost. Vítězit by
měla myšlenka, cíl a záměr, který chce daný senátor prosadit ve prospěch celé
fakulty, nikoli zájmové skupiny.
Parita se různí
Od 90. let se uspořádání akademických senátů jednotlivých fakult vyvíjí a odráží také znění zákona o vysokých školách. Rozmanitost senátů je dána vnitřními předpisy, které reflektují jedinečný vývoj dané školy a její tradici. Posuzování problematiky právě touto komplexní optikou může zabránit zjednodušenému důrazu na jednotlivosti vytržené z kontextu. Senáty mají různé zastoupení studentů, v jednom ze senátů má studentská komora za určitých okolností dokonce právo veta. Navíc je celé fakultní soukolí propojeno v komplexu ostatních předpisů a jednotlivé díly z nich nelze vytrhávat bez dobré znalosti celku – to by mohlo vést k narušení vyváženosti, která fungovala mnoho let.
Proto jsou předpisy a jejich změny pečlivě připravovány, a přestože jsou schvalovány AS, jsou s výjimkou jednacího řádu ze zákona předkládány děkanem. Systém akademického senátu na 1. LF UK je přehledný a reprezentuje fakultu především jako celek. Fakulta poskytuje senátu i podporu formou částečného úvazku pro administrativní pracovnici.
Akademici a studenti mají paritní zastoupení. Specifikem našeho senátu je, že učitelé i studenti mohou vybírat ze společné kandidátní listiny; studenti si tak pravidelně volí své zástupce i z řad oblíbených pedagogů. To považuji za mimořádně důležité. Díky tomu byli do AS zvoleni i mnozí výborní učitelé. Platí přitom pravidlo dané vysokoškolským zákonem, že počet studentů nesmí klesnout pod jednu třetinu, v našem případě tedy studentů nemůže být méně než deset.
Ryze demokratický přístup a role studentů
Studenti mají na činnost senátu velký vliv, s nímž zároveň přichází velká odpovědnost, ale i stimulace studentů k tomu, aby byli aktivní. Přestože s akademickou politikou nemají zpočátku příliš zkušeností, je třeba, aby jejich hlas byl rovněž slyšen. Jejich nadšení a energie přináší nové podněty. Partnerství akademiků a studentů má na fakultě dlouhou tradici, která některé věci usnadňuje a jiné jsou díky ní náročnější.
Obě strany jsou každopádně nuceny, aby v případě odlišných postojů vyjednávaly a hledaly nejlepší řešení. Právě vyjednávání je podstatným prvkem v životě, známe ho třeba i z evropských struktur. Postoje se díky tomu tříbí, posiluje se ryze demokratický princip, a rozhodnutí AS tak mají vysokou legitimitu. Podobně je tomu ve „velkém“ senátu celé Univerzity Karlovy. Možnost zasáhnout do dění na fakultě nesmí být pouze deklarovaná nebo teoretická, musí být skutečně dosažitelná. Senát je nejvyšší možná úroveň, kde mohou studenti spolurozhodovat.
Celkové směřování fakulty
V poslední době se objevily názory, že by senát měl být uspořádán tak, aby byly taxativně zastoupeny jednotlivé skupiny, které by lépe odrážely složení fakulty. Není však snadné tyto skupiny jednoznačně definovat, natož jim přiřadit i adekvátní zaručené zastoupení. A především je třeba si uvědomit funkce AS, které jsou zaměřeny hlavně na řízení a celkové směřování fakulty. Senát schvaluje celofakultní předpisy, rozpočet a mnoho dalších věcí, které se týkají fakulty jako celku. Skupiny studentů by podle některých návrhů, či spíše zatím jen obecných představ, mohly být rozděleny podle studijních oborů (na některých fakultách jsou to třeba i jednotlivé ročníky), akademici by se zase mohli dělit mezi teoretiky a kliniky. Nabízí se ovšem i dělení podle jednotlivých nemocnic či dokonce oborů (např. na chirurgické, interní, neurovědní apod.).
Naše fakulta má svá pracoviště v mnoha pražských nemocnicích a viděno touto optikou by tedy i ty měly být v senátu zastoupeny. Hledáním spravedlivé rovnováhy pak můžeme dojít až k diskusi o tom, že akademik s úvazkem 0,05 má při volbě stejný hlas jako akademik s úvazkem 1,0, což nepochybně mění parametry volby ve chvíli, kdy na některých pracovištích pracuje mnoho akademiků s malými úvazky, zatímco na jiných takto rozdrobeny nebývají. Je zřejmé, že tato myšlenka, která jistě vznikla s dobrým úmyslem, by mohla přinést nemalé komplikace. Ale především, a to považuji za klíčové, by se mohla narušit soudržnost a vnímání fakulty jako celku. Každý kandidát se nyní musí ucházet o přízeň v rámci celé fakulty, musí přemýšlet komplexně, oslovit všechny, nikoliv přicházet jen s jednotlivými zájmy určité skupiny. Právě toto celofakultní pojetí vidím u současných senátorů, z nichž mnoho, včetně akademiků, by v případě přerozdělení do skupin už v AS být nemohlo. Ani mi není známo, že by tradiční uspořádání našeho AS rozvoj naší fakulty jakkoliv brzdilo.
Partikulární zájmy nesmí převážit společné cíle
Roztříštěním senátu do partikulárních skupin, které by stejně nikdy nemohly být skutečně relevantně zastoupeny, hrozí, že dojde k narušení volné soutěže myšlenek o vývoji fakulty. Voliči by mohli vybírat jen z omezeného počtu osob, a to podle „okrsku“, v němž jsou zařazeni, nikoliv dle názorů, které je zaujmou. Proč bych jako teoretik nemohl volit třeba skvělého otorinolaryngologa a další klinické odborníky, pokud by mě zaujali svými názory a představami o rozvoji fakulty? V jednotlivých skupinách by také mohlo dojít k velké nerovnováze hlasů, které jsou ke zvolení potřeba.
Ve vedení fakulty jistě mají být jednotlivé hlavní kategorie zastoupeny. Jenže tento požadavek nelze vztáhnout pouze na senát, musí pokrývat celé vedení fakulty, zejména vědeckou radu, kolegium děkana a další poradní orgány fakulty. Podstatné je, aby se každý člen akademické obce na AS mohl obrátit a senát si vždy mohl přizvat toho, kdo je na fakultě za danou oblast odpovědný. K tomu, aby byl slyšet hlas všech, má fakulta i další mechanismy (vedoucí ročníků, pracovní skupiny apod.). Jejich efektivita v řešení partikulárních problémů je díky přímému propojení s exekutivou často mnohem účinnější, než formální přítomnost osamělého zástupce v AS.
Jedině celofakultní přístup bez drolení zájmů
Jaká z těchto dvou koncepcí je tedy lepší? Určitě je dobré o tom diskutovat, nechť příští kandidáti do AS jasně deklarují svůj postoj. Má být senát přístupný všem, kteří jdou prosazovat zásadní myšlenky z pohledu celé fakulty? Jednoznačně se domnívám, že ano. Nepovažuji za vhodnou změnu parity mezi oběma komorami. Ostatně samotný AS se již vyslovil proti změně volebního řádu. Uspořádání senátu v téměř korporativní formě, s dopředu danými fragmentovanými skupinami, nemá obdobu ani v našich zastupitelských orgánech (pominu-li zcela formální Národní frontu za minulého režimu).
Škatulkování členů do malých skupin s partikulárními zájmy povede v delším horizontu ke ztrátě celofakultního pohledu, ke stagnaci a omezenosti myšlenek, které nebudou moci překročit parametr daný volebními segmenty.
Martin Vokurka, děkan 1. LF UK
Není čas na změnu?
Dovolte mi zamyslet se nad Akademickým senátem 1. LF UK, po zkušenostech z působení v tomto tělesu jako předseda, a to zhruba v polovině svého funkčního období pro roky 2019–2022.
Akademický senát (AS) je samosprávný zastupitelský orgán, který zřizuje vysokoškolský zákon (č. 111/1998 Sb.,) na každé veřejné vysoké škole. Jeho členy volí ze svých řad akademická obec, tedy studenti i pedagogové. AS veřejné vysoké školy má vždy nejméně 11 členů, z toho alespoň třetinu, maximálně však polovinu tvoří studenti. Konkrétní počet členů v senátu a orgány senátu si stanovuje každá vysoká škola vlastním vnitřním předpisem – volebním a jednacím řádem.
Ze zákona tedy plyne, že AS je jediným voleným orgánem a měl by být jednoznačně transparentní, zastupovat jednotlivé komunity a také hájit co možná nejširší zájmy fakulty. Základy našeho AS byly položeny v roce 1990. Prvním předsedou byl prof. Ctirad John a prvním voleným předsedou MUDr. Jaroslav Svoboda. V té době byl založen a schválen volební a jednací řád AS, který je s menšími úpravami platný dodnes. V době, kdy senát vznikal, byla však jiná atmosféra, potřeby i okolnosti.
Změny na fakultě
1. LF UK měla svá fakultní pracoviště, převážně ve Všeobecné fakultní nemocnici. To již dnes neplatí. Nyní je ve VFN přibližně polovina klinických pracovišť a 1. LF UK má své kliniky ve Fakultní Nemocnici Bulovka, Fakultní Thomayerově nemocnici, Ústřední vojenské nemoci a ve Fakultní nemocnici v Motole. Tehdy také na fakultě nebyly otevřeny v současné době probíhající studijní programy. Existovalo jen studium všeobecné a zubní. Nyní přibylo studium anglické všeobecné a anglické zubní, dále bakalářské, navazující magisterské a postgraduální studium. Vzniklo mnoho nových vědeckých institucí, které pracují pro fakultu a jsou i její součástí, například Biocev. Změnilo se tedy za 31 let od založení AS mnohé a je otázka, zda není vhodná doba se zamyslet i nad možností otevřít diskusi o případných úpravách jednotlivých řádů. V současné době je případná změna zcela v rukou nynějších senátorů. Pokud se k diskusi o změnách odhodlají, mohli by navrhnout a předložit úpravy volebního a jednacího řádu, a pokud dospějí k závěru, že změny jsou žádoucí, nechají si je „posvětit“ senátem univerzity. Do diskuse je potřeba zahrnout i vedení fakulty. Opakuji, že vše je v rukou senátorů, jak chuť a vůle otevřít tento ožehavý problém, tak navržení potenciální změny a její projednání, eventuálně schválení a předložení návrhu nadřízeným institucím. Jistě, je tady i možnost spokojit se se stávajícím stavem a nechat věci běžet beze změn.
Změna volebního řádu?
Nejen senátoři však mají vliv na možnou změnu. Jistě je žádoucí a podstatné naslouchat hlasu široké akademické obce. Konečně, vedení fakulty se takto i vyslovilo a zdůraznilo potřebu široké akademické diskuse o případných změnách v akademickém senátu. AS se v letošním roce na svých zasedáních opakovaně problémem zabýval a diskuse byly zajímavé. V současné době se jen těsnou většinou neotevřel prostor pro jednání o volebním řádu, ale otevřel se prostor k diskusi nad jednacím řádem. Jako předseda AS jsem vystoupil na Vědecké radě 1. LF UK a seznámil plénum s tímto tématem. Rada vzala mé sdělení na vědomí a vyzvala akademické plénum k otevřené diskusi. A tak se obracím na vás všechny a pokouším se otevřít dané téma. Zvažme, zda se přikloníme k tradici, nebo zda využijeme možnosti změny.
Složení AS se různí
Předkládám široké akademické obci několik postřehů z lékařských fakult v České republice. Podívejme se, jak se jednotlivé řády liší a zda nejsou inspirací i pro eventuální změny u nás. Nejprve však jak vypadá volební řád 1. LF UK. AS má dvě komory, akademickou a studentskou. Do každé z těchto komor může být zvoleno 15 zástupců a je možné kandidovat do obou komor současně. Není stanoven počet a složení komunit z nichž jsou zástupci do AS voleni a senát nemá předsednictvo. Na 2. LF UK je složení AS v poměru 12:12 (komora akademických pracovníků: studentská komora). Senát při vyhlášení voleb stanoví počet a složení komunit, z nichž jsou voleni členové studentské komory. Do studentské komory volí jen student a do komory akademických pracovníků volí jen akademik. Předsednictvo senátu je pětičlenné.
Na 3. LF UK je složení AS v poměru 16 akademiků a 16 studentů. Akademici jsou rozděleni do předem definovaných skupin z klinických pracovišť, teoretických oborů a studentů bakalářského, magisterského, doktorského a anglického magisterského programu. Předsednictvo senátu má dva místopředsedy a tajemníka. Lékařská fakulta v Hradci Králové má AS ve složení 24 akademických a 12 studentských zástupců. Každý volič volí kandidáty ze své vlastní skupiny. Do studentské části senátu se volí 12 zástupců a jsou to zástupci všeobecného lékařství, zubního lékařství, studenti General Medicine a Dentistry v anglickém jazyce, studenti bakalářských oborů a studenti doktorských oborů. Lékařská fakulta v Plzni má složení AS v poměru 16 akademiků a 8 studentů.
V Brně mají obory své zástupce zaručeny
Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity má AS složen tak, že studenti volí 11 zástupců z řad studentů a akademičtí pracovníci fakulty volí 22 zástupců ze členů akademické obce. Akademická obec fakulty je rozdělena do 7 volebních obvodů s předem stanoveným počtem zástupců v senátu. Akademická část má své jasně definované mandáty z klinických pracovišť, kateder a teoretických ústavů. Studenti mají své zaručené zástupce všeobecného lékařství, zubního lékařství, postgraduálního studia, bakalářských a magisterských programů. Vedení senátu je tříčlenné a má administrativní podporu děkanátu. Na podobně složité fakultě, jako je 1. LF UK, je tedy zastoupení všech složek akademické obce jasně dané volebním řádem.
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci má složení senátu v poměru 24 akademických pracovníků a 12 zástupců studentské komory. Komoru akademických pracovníků tvoří dvě sekce (sekce teoretických a nelékařských oborů a sekce preklinických a klinických oborů). Komora studentů je tvořena dvěma sekcemi (sekce lékařských oborů a sekce nelékařských oborů). Jejich předsednictvo senátu je tříčlenné.
Zpřesnění ustanovení
Úpravy ve volebním a jednacím řádu by mohly spočívat i v některých nejasně definovaných ustanoveních, které mohou způsobovat výkladové nejasnosti. Například ustanovení náhradních členů AS pro příslušné funkční období, postavení člena senátu zvoleného jako student po řádně ukončeném studiu, hlasování per rollam, předkládání návrhů k jednání atd. Na velmi zúženém prostoru, který mám k dispozici, se snažím otevřít diskusi a ptám se, zda nenastal čas se zamyslet nejen nad jednacím, ale i volebním řádem, a zvážit, zda by případné změny nebyly naší fakultě ku prospěchu. V žádném případě nechci zpochybnit minulá rozhodnutí a činnost AS 1. LF UK. Domnívám se však, že nastal čas, aby i akademický senát zareagoval na změny, kterými fakulta v posledních desetiletích prošla. Přivítám otevřenou akademickou diskusi. Pojďme se o tom bavit, vyměňovat si názory, diskutovat. Vyzývám k tomu celou širokou akademickou obec.
Jan Betka, předseda Akademického senátu 1. LF UK
Senát očima jeho studentských zástupců
„Co vlastně takový akademický senát dělá?“ To byla první otázka, která nás při psaní tohoto článku napadla. Otázka zní jednoduše, má ale hned několik odpovědí. Přímočarou odpověď najdeme v zákoně o vysokých školách, tam je zakotvena celá řada pravidel pro základní fungování senátu, základní pravidla zasedání a veřejná přístupnost zasedání.
Senát například podává návrh na jmenování děkana, na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť a schvaluje návrh na rozdělení finančních prostředků fakulty předložený děkanem.
Co obnáší práce senátora
Velká část práce senátora se ale odehrává mimo zasedání senátu a mimo senát, třeba v jednotlivých komisích senátu. Často se ale senátoři věnují naší fakultě zcela mimo senát. Nejčastěji formou různých setkání, kde se diskutuje o směřování almy mater. Jindy senátoři spolu s ročníkovými zástupci působí jako mediátoři při řešení různých problému.
Zkrátka senátor se může věnovat na fakultě řadě věcí, od maličkostí, jako je třeba zřízení nové mikrovlnné trouby na fakultě (záležitost, která je překvapivě zatížena mnoha administrativními kličkami), až po rozpočet fakulty. Při volbách do senátu (jak to ostatně u voleb všeobecně bývá) se rodí mnoho nápadů, vizí a snů. Během voleb mnoho kandidátů nabídne, že pomůže vylepšit to a ono. Ale aby člověk vylepšil fakultu, nemusí být v senátu. Sice se s „nálepkou“ senátora některé nápady a vize lépe prezentují, ale nakonec platí, že každý může přidat ruku k dílu, pokud chce lepší Jedničku.
Jak senát vypadá a jak funguje?
Senát 1. LF UK má 30 členů a je složen ze dvou částí – akademické a studentské. Zajímavostí je, že jak část studentskou, tak akademickou mohou zastupovat oba „tábory“. Tedy za studentskou část mohou být zvoleni akademičtí pracovníci, a naopak za akademickou část mohou být zvoleni studenti. Tradičně bývají zvoleni akademici do studentské části, opačná situace nastává jen velmi výjimečně. Ve výsledku je ale senát jednotné těleso, kde mají všichni stejný cíl – to nejlepší pro 1. lékařskou fakultu.
Jednání má svůj řád i etiketu
Zasedání senátu moderuje předseda senátu, který je vždy zvolen na prvním zasedání nově nastupujícího senátu. Předseda senátu má oproti „řadovému“ senátorovi mnoho povinností navíc. Na prvním zasedání nově zvoleného senátu je také volen místopředseda, který ve spolupráci s předsedou umožňuje plynulé fungování senátu. Vlastnímu zasedání v prostorách děkanátu 1. LF UK bývají vyhrazeny pondělky. Zasedání jsou veřejně přístupná (to však neznamená, že zde může každý aktivně vystupovat).
Zasedání mají kromě formální stránky i významnou společenskou úlohu. Senát má v některých ohledech reprezentativní funkci. Zasedání mají svou etiketu a řídí se mnoha pravidly, zakotvenými v jednacím řádu senátu. Pravidel je opravdu myriáda a někdy je velice náročné se v nich zorientovat. Rádi bychom zdůraznili, že senát je významným orgánem, a proto je dobré se o něj zajímat – zvláště v období senátních voleb. Neméně významným orgánem je i senát Univerzity Karlovy, ale o něm třeba jindy. A samozřejmě, senát je tu pro vás! Své senátory můžete kontaktovat například přes senátorskou schránku na webových stránkách 1. LF UK.
Jakub Danzig a Christian Joachim Entenmann,
členové studentské sekce AS 1. LF UK