Čím více odpovědí máme, tím více nových otázek se objeví
Purkyňův ústav opět ožil vědeckým ruchem. Mladí badatelé v biomedicíně měli na letošní Studentské vědecké konferenci po dvou letech možnost prezentovat svoje práce opět „naživo“ a před přítomným publikem. Znovu si mohli vyzkoušet, jaké to je, předstoupit před kolegy, své školitele a další učitele a co nejlépe popsat své postupy a výsledky. Vědecké snahy a výkony pečlivě hodnotily komise složené z učitelů a vědců 1. LF UK.
A my jsme vítězům položili následující otázky:
1. Co vás na vědě baví?
2. Prezentovat svou práci před kolegy a učiteli je poměrně náročné, co jste si z letošní SVK s ohledem na prezentaci vědy odnesl/a?
3. Sledujete nějakou vědeckou osobnost a její práci?
4. V čem byla vaše práce náročná? A co vás vždy znovu přiměje
v ní pokračovat?
5. Budete nyní na své téma navazovat, nebo zvažujete posun do
jiné oblasti?
Mgr. Michaela Přibíková, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální přednáška za
práci:
CMTM4 is a subunit of the IL-17 receptor
mediating autoimmune pathology
1. Na vědě se mi nejvíce líbí, že máme
možnost jako první objevit něco úplně
nového. Je skvělý pocit, když objasníme
některé náročné otázky. Čím více odpovědí
máme, tím více nových otázek se objeví, takže
je to nekončící koloběh bádání a objevování. Člověk se
ve vědě rozhodně nikdy nenudí.
2. Rozhodně je to pro mě další skvělá zkušenost s prezentováním před větším publikem. Příležitost prezentovat a následně
diskutovat naše data s kolegy a lektory je vždy velmi cenná.
Zároveň je skvělé dostávat zajímavé dotazy k tématu a vidět
zájem ze strany posluchačů, pohybujících se ve vědecké sféře.
3. Celkově se snažím sledovat nová zajímává témata ve vědě, ať
už mému oboru blízká, nebo mimo obor. Zároveň jsem měla to
štěstí, že se již od bakalářského studia pohybuji mezi významnými českými vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR
a Biocevu, takže mám možnost sledovat jejich práci zblízka.
4. Nejnáročnější jsou vždy začátky na novém projektu. Člověk
se musí zorientovat v tématu, nastudovat literaturu, naplánovat
si experimenty. Tyto aktivity jsou velice náročné a mají vliv na
následující fáze výzkumu. Je tedy důležité je nepodcenit a věnovat jim odpovídající čas. Samozřejmě velmi náročné jsou chvíle,
kdy experimenty po několika úspěšných opakováních přestanou
fungovat. Nicméně, když do sebe začnou jednotlivé dílky zapadat a podaří se nám potvrdit naše hypotézy, je to opravdu skvělá
motivace pro další výzkum. S každým dalším projektem tak
roste chuť pokračovat dále a využívat nové zkušenosti.
5. Téma, které jsem prezentovala na SVK, už je téměř uzavřené
a bude velmi brzy publikované. Nicméně i v dalším projektu,
kterému se nyní věnuji, se snažíme objasnit mechanismy, jakým
způsobem komunikace mezi imunitními buňkami reguluje imunitní odpovědi proti patogenům a toleranci k vlastním tkáním.
V této oblasti jsou prakticky neomezené cesty, kterými se lze
vydat k dalším novým objevům.
Panshul Mehta, 1. LF UK
1. místo v kategorii pregraduální
přednáška za práci:
In vitro effects of naturally
occurring polyphenolic CO
releasing molecules
1. What do you enjoy about
science?
I enjoy the inquisitive nature of
science. Like the question about “how the apple fell from the tree?” led to the discovery of the
laws of gravity. The cornerstone to the advancement of human
race is science. We went from stone age to civilization because
someone at some point in time asked the question “how can this
be done better?”
2. Presenting your work to colleagues and teachers is
quite challenging, what did you get from this year's SVK
with regard to the presentation of science?
Yes, it was quite challenging. However, challenging yourself
is also one of the best ways to improve. Often, over years of
working on something, you lose track of the progress you have
made. In preparation for the presentation I had to summarize
and understand the results, which gave me clarity but also
questions to solve in the future. In addition, I was able to
sharpen an important life skill: communication, since being
able to communicate your ideas effectively, is very important.
Another benefit was to see the hard work my peers have put
in, it gave me a sense of community and motivation to keep
working hard on mine.
3. Do you follow any scientific personality and its work?
Our mentor and supervisor doc. MUDr. Lucie Muchová, Ph.D.
She has been our anchor and keeps us updated on all relevant
scientific progress. What we are doing is a continuation of her
work. In addition, I read relevant PubMed articles whenever it
catches my eye.
4. How difficult was your work? And what always makes
you keep going?
The work we do is no doubt difficult especially when you have
to balance it with other aspects of being a student. A lot of the
times we have been in the lab until late evenings, finishing up
long experiments that requires constant oversight. I believe the
idea that “what we are doing can have an impact” and a team-
-work mentality keeps us going. We all have our up and downs,
but we cover for each other, so the boat keeps afloat. Our
mentor has instilled this work ethic in us by being supportive
and always being there for us.
5. Will you now follow up on your topic, or are you
considering moving to another area?
The potential of the compounds we are working on is immense
and we have barely scratched the surface. I personally will
continue to work on this topic for as long as I have the access
to the resources. Although this does not close me off from
discovering other research avenues. If something catches my
interest and holds great potential, I will surely work on it.
Mgr. Soňa Galušková, 1. LF UK
1. místo v kategorii postgraduální
poster za práci:
Optimization of Real-Time
Quaking-Induced Conversion
assay for detection of aggregated
alpha-synuclein in patient cerebrospinal fluid and brain tissue.
1. Na vede ma najviac baví
rozmanitosť, s ktorou sa stretávam.
Každý deň v labáku je niečím iný ako tie
predošlé. Taktiež je pre mňa osobne dôležité, že stále získavam
nové poznatky a vedomosti.
2. Pochopila som ako je obzvlášť náročné dokázať vysvetliť vašu
prácu ľudom, ktorí sa venujú inému odboru tak, aby to pochopili
a aj si z toho niečo odniesli.
3. Sledujem niekoľko vedcov, ktorí sa venujú podobnému výskumu ako ja. Táto časť vedeckej práce je pre mňa veľmi dôležitá,
keďže veda je dynamická a neustále sa mení.
4. Popravde, neberiem moju prácu ako náročnú. Samozrejme,
v každom experimente alebo výskume sa nájdu nejaké prekážky
alebo náročnejšie veci, ktoré treba prekonať. Ale beriem to ako
neoddeliteľnú súčasť výskumu, ktorá nás núti posúvať sa ďalej.
Moja práca sa zameriava na diagnostiku neurodegeneratívnych
ochorení, takže už len samotný fakt, že by sa diagnostika mohla
posunúť na vyššiu úroveň a tým potenciálne zlepšiť život pacientov, je pre mňa viac než dostačujúce, aby som pokračovala.
5. Áno, budem pokračovať v téme, prípadne sa ju budeme u nás
v labáku snažiť rozšíriť.
Bc. Jana Vepřková, PřF UK
1. místo v kategorii pregraduální
poster za práci:
Vliv TGF beta 1 na produkci
proteinů extracelulární matrix
mezenchymálními buňkami
v mikroprostředí glioblastomu
1. Baví mě dozvídání se nových
informací. Jejich propojování, hledání jejich smyslu v kontextu dané oblasti.
Baví mě pestrost oboru, experimentů a také zajímavé možnosti
v zahraničí.
2. Odnesla jsem si to, že je zbytečné se stresovat, když má člověk práci připravenu, že chyby dělají lidi stále a nikdo je veřejně
neodsuzuje. Na SVK jsem cítila přívětivou atmosféru, takže mě
nervozita postupně opouštěla.
3. Na Instagramu sleduji pár Ph.D. studentek ze zahraničí,
jako například @chloe.the.scientist, @thescholardiaries
a @_bethology. Sleduji je hlavně kvůli motivaci a tipům
k efektivnějšímu studiu a práci ve vědě.
4. Vloni byla práce náročná kvůli covidovým opatřením, zejména nutné nepřítomnosti v laboratoři, což mi práci prodlužovalo.
Také je náročné odhadnout, jak se dané primární buněčné kultury budou chovat, růst a jakou péči budou potřebovat. Občas
je náročné se zorientovat v literatuře a přestat vyhledávat další
články, kde by mi mohli vyvrátit, co si myslím. Vždy se ráda
vracím k experimentům, protože věřím, že moje práce někdy
někomu dalšímu pomůže, a mám představu, že vytvářím ten
kousek, který ve skládačce informací bude dávat smysl.
5. I když by byla možnost práci dál rozvíjet, rozhodla jsem se
zkusit se přestěhovat z Prahy. V tuto chvíli musím udělat posun
jinam, ale u výzkumu rakoviny chci zůstat i nadále.
klu
Foto: Veronika Vachule Nehasilová